CHKO Pálava

V roce 1976 zapsána jako CHKO. Od roku 1986 je na seznamu biosferických rezervací UNESCO. Pálava je jedno z nejpestřejších území co do počtu společenstev rostlin a živočichů. Vedle suchých skalních stepí zde najdeme i mokřady v údolí řeky Dyje. Díky pravidelným záplavám zde vzniklo rozsáhlé území lužních lesů a luk.

Pavlov

#
Obec Pavlov leží na úpatí Děvína, který je znám jako nejvyšší vrchol CHKO Pálava (550 m n.m.). Děvín je Národní přírodní rezervací tvořenou ve vyšších polohách kombinací skalních stepí a šípákových doubrav a v nižších polohách pruhy typických suťových lesů. Můžete se zde setkat s množstvím chráněných druhů živočichů a kochat se skromnou nádherou vzácných květů a jiných neobvyklých rostlin. Stejně jako sousední Dolní Věstonice, odkud pochází světoznámá soška Věstonické Venuše, bylo i území Pavlova osídleno už v pravěku lovci mamutů a pobyt člověka v této úrodné a na zvěř bohaté oblasti přetrval i další historická období. Prvotní zmínka o obci je z roku 1046. Po založení hradu Děvičky na počátku třináctého století se obec stala součástí jeho panství. Bohatství, které plyne z úrodné půdy a vinic dokládají honosné fasády selských a vinařských gruntů na návsi ze 17. a 18. století, které nesou prvky vyšší barokní architektury a počátků renesance, napodobující nedaleký Mikulov. 24. května 1995 byla obec Pavlov prohlášena za památkovou rezervaci. Památkově chráněným objektem však není jen zřícenina hradu Děvičky, ale i dvakrát přestavěný kostel sv. Barbory, která je patronkou mnoha řemesel. Zde byla zřejmě patronkou sedláků. Bílá zvonice tohoto kostela tvoří z dálky viditelnou dominantu obce. Dalším památkově chráněným objektem je krásný barokní vesnický hřbitov a také socha sv. Floriána - patrona hasičů, kominíků a zednářů, který se nachází na návsi obce. Takováto kumulace památkově cenných objektů v jedné vesnici je v moravském prostředí zcela ojedinělá. Obec Pavlov nabízí rozličné možnosti trávení volného času. Tamější kopce a vinařské trasy lze poznávat pěšky i na kole. Cyklostezky Vás zavedou na blízká i vzdálená místa s řadou významných historických a přírodních památek. Na své si přijdou i vyznavači vodních sportů, jimž je určen Yacht Klub Děvín přímo pod komplexem Pálavské vinohrady u Mušovského jezera. Svůj klid si zde najdou také rybáři nebo houbaři a hlavně milovníci vinné révy a s ní spojených tradic.

Hrad Děvičky

Hrad Děvičky je velmi starý - poprvé se uvádí v roku 1222 pod svým slovanským názvem Dewiczky. Stalo se tak v zajímavé souvislosti - jako purkrabí na hradě je totiž uváděn Štěpán z Medlova, prapředek pozdějšího mocného rodu pánů z Pernštejna. Jeho následníci na hradě byli Rakušan Lipolt, posléze Crh, předek pánů z Holštejna a Drahotuš. Pulkavova Kronika česká říká, že v r. 1246 byl Crh zajat Rakušany, kteří se ho snažili mučením přinutit, aby jim hrad vydal. Ten však tak údajně neučinil ani přesto, že mu vyloupli oko. Ve 13. století patrně došlo ke kolonizaci kraje německým obyvatelstvem a od té doby se Děvičky začínají v pramenech připomínat pod německým názvem "hauss Maydberch". Roku 1253 měl být hrad zničen Kumány a znovu se o něm píše až roku 1334, kdy jej král Jan Lucemburský udělil v léno Hartneidovi z Lichtenštejna spolu s obcemi Strachotín, Věstonice, Pavlov a dnes již neexistujícími Stochnicemi. V moci Lichtenštejnů zůstal až do roku 1560 a lze říci, že hrál druhé housle. Přesto došlo k některým přestavbám - v roce 1414 je zmíněna hradní kaple, za tureckého nebezpečí ve třicátých letech 16. století vznikla předsunutá bašta a v polovině 16. století došlo i k přestavbě obytných částí hradu. Provedl ji Kryštof z Lichtenštejna, jehož hospodářská politika přivedla Lichtenštejny finančně do úzkých a vedla k již zmíněnému prodeji hradu i celého mikulovského panství v roce 1560. Kupcem se stal uherský šlechtic Ladislav Kerecsenyi, který byl známým velitelem vojsk ve válkách proti Turkům. To však byla jen krátká epizoda - po roce 1572 získali hrad Ditrichštejnové. Konkrétně Zikmund z Ditrichštejna, za něhož byl opět přestavován. Zastavěl zejména vnitřní nádvoří a severovýchodní část vnitřních hradeb. O těchto přestavbách svědčí použití cihlového a smíšeného zdiva. Zkázu hradu způsobili za třicetileté války Švédové, kteří jej obsadili a při svém odchodu roku 1645 zapálili. A to je v podstatě poslední významné datum v jeho historii. Roku 1683, v době tureckého nebezpečí, sice stály na pustém hradě hlídky, ovšem opravován již nebyl. Ještě v roce 1784 měl na hradě obydlí hlídač, který zvonem upozorňoval okolní obyvatele na požár či blížící se bouři; po jeho smrti však již byl hrad opuštěn docela a hradní zvon byl převezen do obce Klentnice, kde přečkal obě světové války a dodnes je možné z Klentnické zvonice slyšet jeho vyzvánění. V každém případě jsou Děvičky nádhernou zříceninou starého hradu, stojící na skalním útesu vypínajícím se nad malebnou pálavskou krajinou. Krásná je v létě za jasných dní, kouzelná za jasných hvězdnatých nocí a tajuplná, když je zahalena mlžným závojem, ze kterého strašidelně vykukuje. Zřícenina je celoročně volně přístupná, a pokud její návštěvu nestihnete v létě, tak vězte, že v takovém vydařeném barevném babím létě je možná ještě úchvatnější. A čerstvě napadaný sníh vrzající pod nohama cestou nahoru dokáže rovněž rozehrát nejrůznější romantické představy.

Mušovská jezera

Vodní nádrž Nové Mlýny Soustava tří přehradních vodních nádrží pod Pálavou (Horní Mušovská, Střední Věstonická, Dolní Novomlýnská) se nachází řece Dyje. Do 70. let minulého století to byla nejrozsáhlejší lužní krajina ve střední Evropě. Horní nádrž slouží pro závlahy a rekreaci. Střední je vyhlášena přírodní rezervací s umělými ostrůvky pro hnízdění ptáků, přičemž na jednom je zachován románsko-gotický kostel sv. Linharta, který je jediným pozůstatkem zatopené vsi Mušov. Dolní nádrž slouží pro rekreaci, závlahy a výrobu elektřiny. Nové Mlýny slouží ke koupání, k rybolovu, windsurfingu či lodní dopravě. Okolí je vhodné pro pěší výlety a cykloturistiku.

Lednicko-valtický areál

#
Tento areál je nazýván zahradou Evropy. Je považován za nejkrásnějších zámecký areál a zároveň za nejrozsáhlejší umělecky ztvárněnou krajinou na světe. Na ploše 200 km2 mezi Břeclaví, Lednicí a Valticemi budoval mocný šlechtický rod Lichtenštejnů nádherný svět, v němž se dokonale snoubí dílo lidských rukou a přírody. Výsledkem je působivá mozaika parků, zahrad, rybníků, řek a lesů, doplněná řadou soch, loveckých zámečků, kaplí a kolonád. V roce 1996 byl Lednicko-valtický areál zapsán do seznamu památek světového dědictví UNESCO.

Státní Zámek Lednice

Národní kulturní památka, od r. 1997 zařazena do seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO. Po složitém vývoji od gotické tvrze přes renesanční, barokní a klasicistní podobu se dochovala poslední přestavba v historizujícím novogotickém slohu z let 1846 - 1858. Kolem zámku se nachází barokní park, který volně přecházející v lužní les s romantickými stavbami a vodními plochami s navršenými umělými ostrůvky. Můžete zde využít možnost plavby po zámecké Dyji od zámecké vodárny k Minaretu až k Janohradu.

Vodárna

#
Také zvaná Maurský dům. Sloužila jako součást systému zásobující park vodou a rovněž jako lázně.

Obelisk

#
Památník s pozlacenou hvězdou na špici vysoký 23 m, lidově nazýván též „Facka“. Postavený v roce 1798 na památku uzavření míru mezi Francií a Rakouskem.

Minaret

#
Nejstarší romantická stavba Lednicko-valtického areálu z let 1798-1802. Tato vzácná památka je součást zámku v Lednici. Rozhledna v maurské stylu s galeriemi a také nejvyšší stavba tohoto druhu v neislámských zemích, která měří 60 metrů. Z vrcholu je možno vidět daleké okolí, Pálavu a Bílé Karpaty.

Jízdárna

#
Monumentální komplex trojkřídlé stáje s jízdárnami z let 1688 – 1696. Je to nejstarší dochovaná část lednického zámku.

Skleník

#
Rekonstruovaný Palmový skleník z poloviny 19. století se sbírkou tropických a subtropických rostlin. Je považován za nejstarší v Evropě a je to významná technická památka.

Akvadukt

#
Římský vodovod postavený v roce 1805 s umělou krápníkovou jeskyní.

Janův hrad

#
Jednopatrová pseudogotická romantická zřícenina hradu, která je postavena po anglickém vzoru v letech 1807 - 1810. Nyní v ní můžete shlédnout ornitologickou a loveckou expozici.

Lovecký zámeček

#
Klasicistní myslivna na cestě k Janohradu.

Rybniční zámeček

#
Elegantní jednoduchý empírový zámeček z roku 1816.

Hraniční zámeček

#
Klasicistní stavba postavená v letech 1826 - 1827 na bývalé hranici markrabství moravského a arcivévodství rakouského.

Apollonův chrám

#
Pochází z let 1817 - 1819 a je nazvaný podle řeckého boha Apollóna. Stavba s osmi dórskými sloupy a mytologickými výjevy.

Nový dvůr

#
Empírové hospodářské stavení z roku 1809.

Chrám Tří grácií

#
Klasicistní kryté sloupořadí z roku 1825. Sál s mozaikovou podlahou a sousošími antických bohyní.

Kaple sv. Huberta

#
Otevřená pseudogotická kaple z roku 1855 z pískovcových kvádrů opatřená smyšlenými středověkými kamennými značkami. Je to nejmladší stavba areálu, umístěná uprostřed lesního palouku.

Rendez-vous (Dianin chrám)

#
Lovecký zámeček ze začátku 19. století (postaven v letech 1810 - 1812) ve tvaru vítězného římského triumfálního oblouku.

Belvedere

#
Klasicistní zámeček z roku 1818 nedaleko Valtic, ze kterého se otevírá kouzelné panoráma Pálavy a Mikulova.

Kolonáda Reistna

#
Rozhledna postavená podle vzoru schönbrunnské kolonády ve Vídni. Pochází z let 1814 - 1823 a je nejvyšším bodem v okolí Valtic, odkud je vidět do tří zemí - Rakousko, Morava a Slovensko. Je to monumentální klasicistní stavba vyzdobená postavami z antické mytologie.

Státní zámek Valtice

#
Zámek pochází z období vrcholného baroka (1. tř. 18 stol.). Součástí zámku je i rozsáhlý přírodní park. Součást Lednicko-valtického areálu a jedna z nejvýznamnějších staveb na Moravě. Přímo v zámku sídlí Národní vinařské centrum a Národní salón vín České republiky.

Pohansko (hradiště)

#
Rozsáhlé staroslovanské hradiště z 9. - 11. století a rozsáhlá Státní památková rezervace. Jedno z center Velké Moravy. Nachází se zde naučná stezka.

Lány

#
Jednopatrový zámeček z počátku 19. století ležící v lužním lese jižně od Břeclavi při soutoku řek Dyje a Morava. Nachází se zde archeologická expozice.

Mikulov

#
Městská památková rezervace a centrum vinařství. Dominantou města i okolí je barokní zámek, dnes sídlo regionálního muzea a expozice vinařství (obří sud). Nachází se zde gotická hranolová městská věž, u ní barokní kostel sv. Václava. Na náměstí a v okolí můžete shlédnout řadu malebných renesančních a barokních domů nebo např. zrekonstruovanou Ditrichštejnskou hrobku. V přístupné hrobní kapli se nacházejí ostatky mikulovských Ditrichštejnů. Barokní piaristické gymnázium bylo první svého druhu v českých zemích. Židovská čtvrť se synagogou. Židovských hřbitov je nejstarší ve střední Evropě. Nad městem se rozpíná Svatý kopeček a dělostřelecká tvrz Kozí Hrádek. Turold - vápencový kopec, v bývalém lomu a přístupnou jeskyní objevenou roku 1951 s neobvyklou krasovou výzdobou. Slouží především jako zimoviště netopýrů. Nachází se zde vzácná stepní vegetace a samozřejmostí je i naučná stezka.